O kostelu
Naše nová vystřihovánka kostela sv. Bedřicha v Bílé uzavírá pomyslný trojúhelník beskydských kostelů, když jsme v minulosti vydali kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem a kapli na Radhošti. Tato předloha je však ze všech tří objektů nejpozoruhodnější. Jedná se totiž o jediného zástupce sloupových norských kostelů v Beskydech. A jak se typ norského kostela dostal do Beskyd?
Když se po polovině 19. století začalo v Beskydech intenzivně těžit dřevo pro arcibiskupské železárny ve Frýdlantu nad Ostravicí, rozhodl olomoucký arcibiskup Friedrich Egon von Fürstenberg o tom, že pro narůstající počet lesních dělníků bude postaven dřevěný kostel. Realizaci zadal svému staviteli Antonu Kybastovi, který předložil dva návrhy. První byl tradiční roubený kostel, jehož stavba by si vyžádala skoro 6000 zlatých. Ke druhému návrhu Kybasta inspirovala kniha norského malíře Dahla, jenž obsahovala kresebnou dokumentaci tří slavných norských sloupových kostelů v Urnes, Borgundu a Heddalu. Kybasta kromě vzhledu zaujal ale také ekonomický efekt, neboť zatímco na roubený kostel by potřeboval 40 vysokých a silných jedlí na roubení, na sloupový kostel by stačilo 12 silných stromů pro hlavní sloupy, které měly být 8,7 m vysoké. Ostatní prvky sloupového kostela bylo možno provést z menších smrkových sloupků a řeziva, čímž se dostal na cenu pouhých 3500 zlatých.
Arcibiskup se po dlouhém zvažování nakonec rozhodl 23.2.1872 pro stavbu kostela norského typu, avšak požadoval do projektu zapracovat některé prvky novogotiky, která v té době byla velmi populární. Kybast tedy musel plány přepracovat. Největší změnou byla vysoká hranolová novogotická věž v průčelí. Dále muselo být použito o deset sloupů více, zvýšil se počet okenních otvorů ze 16 na 30 a nemalé náklady navíc znamenal také arcibiskupův požadavek na ozdobnější vyřezání sloupů, štítů a říms. Upravený projekt tak znamenal zvýšení nákladů na 6800 zlatých, ale protože v něm byly zapracovány takřka všechny jeho připomínky, spokojený arcibiskup nový rozpočet schválil a 31.3.1872 bylo vydáno povolení ke stavbě, která vyvrcholila 3.10.1875 vysvěcením kostela. Patrocinium kostela bylo zvoleno podle jména donátora a tak je kostel zasvěcen sv. Bedřichovi.
Antonín Kybast navrhl v r. 1875 také vnitřní vybavení kostela, zejména hlavní oltář, kazatelnu a varhanní skříň, to vše za 1516 zlatých. Protože na papírovém modelu pochopitelně interiér kostela neuvidíte, tak přinášíme ještě pár informací o tom, jak kostel vypadá uvnitř. Vysoké válcové sloupy s barevně zdobenými hlavicemi jsou hlavním nosným prvkem kostela. Nesou vyřezávaný trámový strop hlavní lodě. Nízké kněžiště je stejně široké jako hlavní loď, od které je odděleno triumfálním obloukem, v jehož střední části je na předělovacím vodorovném trámu krucifix. Sloupy oddělují od hlavní lodě také nízké boční lodě. Nad kůrem vyrůstá štíhlá hranolová věž, která snese srovnání v celém kraji už jedině s podobnou věží dřevěného kostela v Gruni.
Když se kostel v Bílé stal v r. 1911 farním, bylo zapotřebí provést některé stavební úpravy. Byla přistavěna sakristie s předsíní a u hlavního vstupu byla vestavěna hudební kruchta s vřetenovým schodištěm. U kostela také vznikl hřbitov a nedaleko byla postavena zděná fara. Ve 20. století pak kostel prošel celkem pěti průběžnými opravami. Díky průběžné údržbě se tak obec Bílá může chlubit jedním z největších sloupových dřevěných kostelů norského typu ve střední Evropě. Předčí ho snad jedině dřevěný kostel v Hahnenklee u Goslaru v pohoří Harz. Ten je však až z r. 1908.
Doufáme, že i vás – papírové modeláře – tato nevšední památka zaujme a přejeme vám hodně zdaru při stavění tohoto papírového modelu.
Pro ty z vás, kteří by se rádi o dřevěných sakrálních památkách dozvěděli něco více, můžeme doporučit následující literaturu:
Jaromír Polášek: Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska, vyd. AGAVE Český Těšín 2001
Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí, WART 2009
Karel Kuča: Dřevěné a polodřevěné kostely, kaple a zvonice České republiky, Academia 2015
Jiří Langer a Karel Kuča: Dřevěné kostely a zvonice v Evropě, Paseka 2009
Zajímavým zdrojem informací je také web www.drevenekostely.tode.cz
Na základě shora uvedené literatury napsal Miroslav Konopka.
 Kostel Bílá 1 |
 Kostel Bílá 2 |
 Kostel Bílá 3 |
 Kostel Bílá 4 |
 Kostel Bílá 5 |
 Kostel Bílá 6 |
Lze zakoupit v našem e-shopu.
Zpět
