Hrad a zámek Bečov nad Teplou
Vystřihovánka hradu a zámku Bečov nad Teplou je dvojmodelem, který kromě samotného areálu hradu obsahuje také unikátní model relikviáře svatého Maura, který je s historií hradu úzce spjat a je zde i vystaven.
Hrad a zámek Bečov nad Teplou se nachází ve stejnojmenné obci v Karlovarském kraji, zhruba šedesát kilometrů daleko od hranic s Německem.
Hrad byl původně tvořen bergfrítem (vysoká obranná věž), trojdílným obytným traktem a hradbami, avšak krátce po této základní stavbě byl areál rozšířen o dva donjony (obytné věže). Za husitských válek v r. 1430 byl hrad dobyt. Když v r. 1495 získali bečovské panství Pluhové z Rabštejna, začíná další fáze stavebního rozšiřování hradního areálu. Je zastavěn prostor mezi donjonem a kaplí, kde vzniklo křídlo hodovních síní. Starý hradní palác mezi novým hradem a bergfrítem pak byl renesančně přestavěn na palác o patnácti místnostech. Roku 1624 získal panství Gerhard z Questenberka, který nechal opravit hradní komplex. V r. 1648 byl hrad dobyt a vypleněn švédským vojskem. Další velká změna v architektonické podobě areálu nastává za éry hraběte Jana Adama z Questenberka. Ten si pro své pobyty na Bečově si nechal v roce 1701 postavit barokní zámek. Nejprve byla postavena osmiboká nárožní věž, k níž byla po r. 1710 připojena hlavní zámecká budova. Z druhé strany věže pak byla přistavěna menší budova sloužící jako kuchyň.
V r. 1813 byl areál prodán vévodovi a říšskému hraběti Fredericu Augustu Beaufort-Spontin. Tento rod opustil Francii po Velké fr. revoluci a Frederic August se rozhodl přesídlit do Rakouska Za své hlavní sídlo si zvolil Bečov. Bečovské panství pak tomuto rodu patřilo až do r. 1945. Členové rodu díky svému bohatství provedli v areálu řadu modernizací. Protože poslední vévoda Heinrich Maria Eugen byl aktivním členem SDP a jeho synové bojovali ve Wehrmachtu, bylo logickým vyústěním těchto událostí to, že na základě Benešových dekretů z 25.10.1945 byl veškerý majetek rodu Beaufort-Spontin zestátněn.
V letech 1945-75 využívaly areál různé instituce, jejichž chování a zacházení s majetkem vedlo k tomu, že se většina budov dostala do havarijního stavu. V l. 1978-96 probíhala rekonstrukce dolního zámku, který se otevřel veřejnosti v r. 1996. Rekonstrukce horního hradu pak pokračuje až do současnosti.
Relikviář sv. Maura
Co je relikviář? Jedná se o schranu na ostatky svatých, vytvořenou pro náboženské účely. Tato schránka je většinou vytvořená ze dřeva a drahých kovů a bohatě zdobená drahokamy a filigránskými prvky. Relikviáře však mohou mít i podobu malých schránek připomínajících šperky anebo ozdobných desek.
Relikviář sv. Maura byl zhotoven v první čtvrtině 13. st. pro benediktinské opatství v belgickém Florennes. Poté byl přemístěn do kolegiátního kostela ve Florennes, kde ale skončil ve skladu nábytku. Odtud ho vykoupil v r. 1838 Alfred de Beaufort za 2500 franků. Pak se relikviář objevil v r. 1888 na výstavě v Bruselu, odkud byl počátkem r. 1889 převezen na Bečov. Když museli Beaufortové v květnu 1945 Bečov opustit, nechtěli riskovat nebezpečný převoz velkého předmětu, a proto relikviář zakopali do podlahy hradní kaple. Tím se na relikviář na 40 let zcela zapomnělo.
V červnu 1984 se na čsl. stát obrátil Danny Douglas se žádostí o vývoz jedné nespecifikované památky, za kterou nabízel 250.000 USD. Doslova až mravenčí práce kriminalistů přinesla své ovoce na začátku listopadu 1985. 4.11. totiž začalo systematické prohledávání hradního areálu a již následujícího dne byl pod podlahou hradní kaple objeven relikviář. Po čtyřiceti letech tak spatřilo znovu světlo světa umělecké dílo, které se prakticky okamžitě zařadilo svou umělecko-historickou hodnotou hned za korunovační klenoty. Vzhledem k platnosti zákonů zůstal relikviář ve vlastnictví československého státu.
Relikviář sv. Maura je 138,5 cm dlouhý, 42 cm široký a 64,5 cm vysoký. Na dřevěné dubové jádro byla uložena bohatá výzdoba ze zlaceného stříbra a zlacené mědi, tvořící figurální, reliéfní a filigránové prvky, doplněná emailovými a firnisovými destičkami, šperkovými kameny a antickými gemami.
V čele relikviáře sedí na trůně postava Ježíše Krista. Druhou dominantní postavou na protějším čele je sv. Maur. Na bočních stranách mezi Kristem a Maurem sedí v mělkých výklencích postavy dvanácti apoštolů se svými atributy. Zatímco originál této jedinečné umělecké památky můžete vidět vystavený na bečovském hradě, vy si nyní můžete jeho model v měřítku 1:10 postavit sami.
Děkujeme panu Miroslavu Konopkovi za vydatnou pomoc s tvorbou tohoto modelu a za sepsání doprovodných textů!
Lze zakoupit v našem e-shopu.
Zpět
