Z-Art - Výroba a prodej papírových modelů

HISTORIE HRADU HUKVALDY

Hrad Hukvaldy se nachází v podhůří Beskyd v okrese Frýdek-Místek a je se svou délkou 320 metrů a obvodem zdí přes 800 metrů jednou z našich nejrozsáhlejších zřícenin. Území dnešní obce Hukvaldy a jejího okolí bylo osídleno již od pravěku. Ve středověku byl hrad majetkem biskupů, kteří z tehdejšího panského sídla vybudovali nedobytnou pevnost, jež odolala i nájezdům Dánů a Švédů za třicetileté války. Hukvaldy založil Jindřich z Příbora, leník biskupa olomouckého. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1285. Tehdy se nazýval Huckenswald podle rodového sídla, z něhož pocházel Jindřichův děd Arnold. Již v roce 1234 zde patrně stálo opevněné sídlo. Funkcí hradu byla hlavně ochrana důležité obchodní stezky vedoucí z Olomouce směrem na polský Krakov, ale také ochrana a správa hukvaldského panství.

Hukvaldy jsou příkladem hradu, jehož dispozice prozrazuje postupný růst. Nejstarší jádro na východním konci hradního vrchu mělo podobu malého hradu podlouhlého tvaru s bergfritovou věží, gotickým palácem a opevněním. Byla zde i první hradní studna. Kromě obranných zdí to byl ještě úzký parkán a mohutný příkop kopírující terén. V letech 1428-1465 byl hrad v rukou husitů, poté jej ovšem král Jiří z Poděbrad vykoupil zpět a opět předal do rukou biskupství. V tomto období 15. století došlo k přestavbě – vznikla nová kaple ve třetím patře paláce, na jižní straně byla rozšířena obytná plocha o nový věžový palác vybavený prevéty, na nádvoří bylo vystavěno vřetenové schodiště, byl postaven ještě jeden palác na západní straně, bylo vylepšeno opevnění. Toto období rozkvětu je známo jako Boskovická éra podle stavebníka Dobeše z Boskovic, bylo však ukončeno sporem s králem Matyášem. V roce 1507 hrad vykoupil zpět biskup Stanislav Thurzo. Opevnění hradu se změnilo, na jižním předhradí byla vystavěna věž nad bránou, bašty, strážnice. Původní dřevěný most byl přestavěn na kamenný, oba paláce byly propojeny severním traktem a vzniklo další opevnění zvané Kulatina – bašta o průměru 25 metrů a výšce 34 metrů, s tři metry silnými stěnami. V dnešní době se zde nachází amfiteátr – podle toho poznáme Kulatinu i na našem modelu.

V letech 1580-1598 bylo stavebníkem biskupem Stanislavem Pavlovským postaveno velké předhradí na západní straně, jehož hradby spojily hrad s Kulatinou. Byla vybudována i druhá a posléze třetí studna. Dlouhé zdi nyní ohraničovaly dvě půlválcové bašty na jihu a čtyři na severu. Jedna z bašt později vytvořila presbyterium jednolodní barokní kaple. Rozsáhlá fortifikace se vzápětí vyplatila v době třicetileté války, kdy odolala nájezdům Dánů i Švédů. Po válce, v letech 1645-1653, byl pod vedením biskupa Leopolda Viléma Habsburského hrad opět přestavěn a jeho fortifikace ještě zesílena. V době své největší slávy byly Hukvaldy nedobytným impozantním hradem s dělostřeleckým opevněním. Bohužel, jak to již u takových hradů často bývá, i Hukvaldy postupně ztrácely na svém vlivu, staly se vězením a zbrojnicí a poté jen udržovaným objektem. Roku 1762 hrad vyhořel a jedinou stavbou, která přečkala požár, byla kaple sv. Ondřeje na předhradí. V té době byl hrad opět v držení olomouckého biskupství. V roce 1948 byl jako všechny památky zestátněn.

V současnosti je hrad Hukvaldy oblíbeným turistickým cílem. Hrad můžete navštívit a buď si jej procházet sami, anebo s průvodcem. Často se zde konají různé kulturní akce, slavnosti, jarmarky. Pod hradem je obora s daňky a muflony, za zmínku stojí určitě i rodný dům hudebního skladatele Leoše Janáčka, ve kterém se nachází nejen informační centrum, ale i výstavní prostory nazvané Země hradů, věnované papírovým modelům.



text Simona Čechalová

Hrad Hukvaldy 01	Hrad Hukvaldy 02	Hrad Hukvaldy 03	Hrad Hukvaldy 04	Hrad Hukvaldy 05	Hrad Hukvaldy 06
Hrad Hukvaldy 07	Hrad Hukvaldy 08	Hrad Hukvaldy 09