Z-Art - Výroba a prodej papírových modelů

Historie hradu Bezděz

Hrad Bezděz se nachází v okrese Česká Lípa nad obcí se stejným jménem Bezděz. Charakteristická silueta hradu se dvěma věžemi na vysokém kopci tvoří jednu z dominant celého regionu.

Hrad založil roku 1264 Přemysl Otakar II. Jeho stavba trvala do roku 1279 – v tomto roce zde byl vězněn kralevic Václav II. se svou matkou Kunhutou. V letech 1300 – 1348 patřil hrad Berkům z Dubé, poté jej od nich vykoupil Karel IV, který sám na hradě několikrát pobýval a dohlížel na výstavbu Velkého rybníka – dnešního Máchova jezera. Karel IV. ve svém výnosu Majestas Carolina zakázal předání Bezdězu do zástavy, toto však porušil již jeho syn Václav IV. Během husitských válek hrad patřil Janu staršímu z Michalovic, oddanému katolíkovi a příznivci krále Zikmunda, a hrad se dočasně stal útočištěm katolických pánů. Husité obsadili několik okolních měst, o dobývání Bezdězu se však ani nepokusili. Po ukončení husitských válek byl Bezděz poprvé dobyt. V té době zde místní poddaní hledali útočiště před vojskem Maxmiliána Bavorského, proti přesile zkušených žoldnéřů neměli šanci a po krátkém obléhání byl hrad dobyt a vypálen. V roce 1622 Bezděz získal Albrecht z Valdšejna a pokusil se jej opravit, v roce 1628 však tyto pokusy vzdal a opuštěný hrad začal postupně chátrat. Na nějakou dobu se stal klášterem, nicméně nakonec byl zcela opuštěn. V dnešní době je z něj tedy již jen zřícenina, která dosáhla své největší slávy v době romantismu, kdy zejména básník Karel Hynek Mácha, ale i další čeští umělci a vlastenci si toto místo oblíbili jako symbol krásy české krajiny. Hrad se opět stal majetkem rodu Valdštejnů, poté Klubu českých turistů a Památkového úřadu, dnes je v péči Národního památkového ústavu.

Hrad byl postaven jako raně gotická pevnost a reprezentační sídlo krále. Jeho dispozice je dvojdílná, obklopuje ji však ještě dvojité vnější opevnění. Příchozí cestu bylo možno kontrolovat z hradebního ochozu a z okrouhlé věže, zvané Čertova. Vnitřní hrad je tvořen širší spodní a užší horní částí, která je starší. Na nejvyšším místě stavby se nachází okrouhlý bergfrit. Přístupová cesta původně vedla bránou (později zazděnou) v čele nádvoří. Všechny čtyři palácové budovy byly vystavěny v podobném stylu – obdélníkový klenutý sálek, k němuž z jedné strany přiléhala klenutá komnata s krbem a z druhé roubená komora. Tyto hlavní prostory se nacházely v prvním patře. Přízemí měla nejspíše pomocnou a provozní funkci. Všechny paláce kryly sedlové střechy se strmými štíty. Spojení jednotlivých místností umožňovala krytá pavlač, která navazovala i na kapli. Kaple, původně zasvěcená sv. Michalovi, je výtvarně nejnáročnější částí hradu a řadí se k našim nejvýznamnějším raně gotickým sakrálním interiérům. Panovník sledoval bohoslužby z vyvýšené tribuny vestavěné do jihozápadní části kaple. Okna se ve své horní části obracejí směrem dovnitř kaple a vyplňují kružby, čímž tvoří ojedinělý křížový obrazec.

Bezděz představuje jednu z našich nejvýznamnějších památek a nejlépe zachovalý hrad Přemysla Otakara II. Výstavba na úzkém a dlouhém staveništi umožnila realizaci dlouhých obytných křídel, nenacházel se zde však žádný reprezentativní sál. Zajímavé opevnění, sledující příchozí cestu, bylo zjevnou snahou co nejvíce zdržet případné útočníky. Na protějším vrchu Malý Bezděz se nacházelo ještě další opevnění, v dnešní době se zde už ale nenacházejí žádné pozůstatky této stavby.

Text: Simona Čechalová

Hrad Bezděz 01	Hrad Bezděz 02	Hrad Bezděz 03	Hrad Bezděz 04	Hrad Bezděz 05	Hrad Bezděz 06
Hrad Bezděz 07	Hrad Bezděz 08	Hrad Bezděz 09	Hrad Bezděz 10