První písemné zmínky o hradu Loket pochází z roku 1234, ale toto místo bylo dle historických nálezů osídleno už v 6. století. Hrad původně sloužil jako pevnost, chrání hranice a Královskou cestu. Nachází se na kopci v ohybu řeky Ohře, má tedy pro obranu území výhodnou polohu. V roce 1337 byla Lokti králem Janem Lucemburským udělena práva královského města a členové královského rodu zde často pobývali, zejména v době vlády Lucemburků. Jedním z nejvýznamnějších panovníků, obývajících Loket, byl král Karel IV. Z této doby pochází věž a některé další části hradu.
Během husitských válek zůstal Loket věrný katolictví a byl obléhán husity, kterým se ubránil. Po bitvě u Lipan se husitské války chýlily pomalu ke konci a Zikmund se stal králem. V roce 1436 byl hrad i s městem zastaven kancléři Kašparu Šlikovi, od kterého získával v době husitských válek peníze. Šlikové hrad vlastnili takřka dalších sto let a za jejich vlády došlo k několika přestavbám. Šlikové významně omezili práva obyvatel města a byli tudíž velmi neoblíbeni. V této době došlo k řadě konfliktů, při jednom z nich vyhořelo město a hrad byl také poškozen. V roce 1547 byl hrad Šlikům odebrán králem Ferdinandem I.
Třicetiletá válka zasáhla celou oblast okolí Lokte, město se přidalo na stranu protestantů a bylo potrestáno odebráním statků, hrad přešel pod správu císařského rychtáře. Císařská posádka zůstala v Lokti tři roky (1645 – 1648). Později císař vrátil hrad městu, ale ten už byl využíván jen k hospodářským účelům.
Roku 1648 hrad vyplenili Švédové. Podle císařského příkazu se v roce 1663 zařadil Loket mezi české hraniční pevnosti a bylo nutno hrad řádně opevnit.
Další ranou pro hrad Loket byl požár města v roce 1725. Jeho obranná funkce skončila a úpadek pokračoval. Markrabský dům měl jenom obvodové zdi a jednu příčnou zeď v přízemí. Objekt byl upraven na městskou sýpku.
Koncem 18. století vznikla v podzemí hradu věznice a ta zde zůstala až do roku 1948, i když už v této době sloužily horní prostory jako muzeum.
V 19. století došlo k velkému rozvoji dopravy v této oblasti a byla zde založena i velmi významná porcelánka, známá od roku 1918 jako akciová společnost Epiag. V roce 1950 byl hrad prohlášen městskou památkovou rezervací a v roce 1992 byl vrácen zpět městu Loket. Od roku 1993 je hrad zpřístupněn veřejnosti.
Současná podoba je ze začátku 19. století, kdy se během přestavby na věznici zboural původní románský palác. Hrad byl ze severní strany nepřístupný díky velmi strmé skále. První bránu najdete v jihozápadní části a jde o gotický průjezd, po pravé straně stojí na skále horní část hradu. K části mezi druhou a třetí bránou přiléhá renesanční křídlo s půlkruhovou baštou. Jakmile projdete třetí bránou, otevře se vám velké nádvoří. Obklopuje ho zástavba. Gotický palác stojí v rohu nádvoří na severozápadní straně. Původně sloužil jako hláska. Východní křídlo tvoří dvě půlkruhové bašty a Hejtmanský dům. Ten byl původně dvoupatrový. Mezi Hejtmanským domem a vrátnicí u první brány najdete renesanční kuchyni a parkán. Vedle tohoto křídla lze vystoupat po schodišti na skálu, kde je malé nádvoří horního hradu. Dominantou hradu je věž z kvádrů.
 Hrad Loket 01 |
 Hrad Loket 02 |
 Hrad Loket 03 |
 Hrad Loket 04 |
 Hrad Loket 05 |
 Hrad Loket 06 |
Zpět
